Vláda to zkouší s digitální daní

Vláda ČR se rozhodla zasáhnout vůči internetovým gigantům, kteří sice generují tržby na území České republiky (a Evropské unie vůbec), avšak zisky daní v zemích, které svou legislativu byly ochotny flexibilně přizpůsobit přítomnosti těchto firem. Jelikož daňová rezidence není jediným způsobem úniku daním u daných subjektů, zdaní vláda přímo tržby na území ČR, nikoliv jen všemi způsoby „očištěný“ zisk.

 

Vláda schválila návrh zákona o digitální dani. Míří na internetové giganty, kteří jsou digitálně přítomné v České republice, generují příjmy od českých občanů a firem, ale vše odvádějí do zemí, kde za velmi výhodných podmínek fyzicky zakotvili svá sídla. 

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala ostatním firmám v České republice, což je nefér. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení. Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Daň necílí na malé - dokonce ani na střední či dokonce ani na české poměry velké projekty. Týká se pouze společností s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 mil. Kč, upřesňuje Michal Žurovec, mluvčí Ministerstva financí. A to navíc takové společnosti, pro něž je daná služba podstatnou součástí vlastní činnosti - nikoliv tedy služby, jejichž podíl na zisku společnosti je menší než 10 %. 

„Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti jsme se rozhodli vyloučit z návrhu zákona ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ vysvětluje rozhodnutí Schillerová. 

Zákon o dani z digitálních služeb cílí na 3 oblasti:

1. umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní
2. využití mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli;
3. poskytnutí dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

Fakticky by tedy měli platit velcí poskytovatelé reklamy, jako jsou Google a Facebook, firmy typu Amazon či Apple - a v důsledku toho, že se má nařízení vztahovat i na platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují poskytovat si mezi sebou navzájem služby za úplatu, i Uber či třeba Airbnb. 

7 % z tržeb

Výše daně bude 7 % z tržeb na území ČR. Podstatným momentem je danění tržeb, nikoliv zisku, který právě tyto společnosti z daňových důvodů „očišťují“ všemi možnými i nemožnými způsoby. Zákon vstoupí v platnost v polovině roku 2020 a dle všeho bude platit pouze do roku 2024. Vláda tak chce ponouknout jednání na úrovni Evropské unie, která by měla zaujmout jednotné stanovisko při zdaňování internetových megakorporací. Dáváme tím jasný signál, že jde o dočasné opatření, aby se zvýšil tlak na přijetí řešení na úrovni OECD nebo alespoň EU, říká Schillerová.

V roce 2020 se z daných podmínek predikuje daňový výnos ve výši 2,1 miliardy korun, v letech dalších by pak mělo jít až o pět miliard ročně. Ovšem Martin Tuček, daňový expert Moore Stephens, upozorňuje na možná úskalí výběru této daně: Nadnárodní společnosti mohou rozporovat základ daně, který bude obtížně stanovitelný, a mohou dokonce odmítat tuto daň zaplatit, protože pro ně nebude dostatečně srozumitelná. Hrozí tedy, že hned od počátku účinnosti zákona nebude panovat shoda v tom, jak vidí daňový základ nadnárodní firmy a jak finanční úřad.

Zdroje

• Ministerstvo financí ČR, ČT24
• Image by Pete Linforth from Pixabay

 

Daniel Beránek, 21.11.2019 17:17

 

 

 

	Mistral demokratizuje pokročilé funkce AI Francouzský vývojář AI Mistral AI přichází s multimodálním modelem Pixtral Large, aktualizuje vlajkový jazykový model Mistral Large na verzi 24.11 a ve zdarma přístupné betě nabízí pokročilé funkce, jako jsou Web Search, Canvas a...
	SearchGPT kombinuje důvěryhodnost, kontext a přístupnost OpenAI představilo SearchGPT, novou funkci v rámci ChatGPT, která kombinuje sílu umělé inteligence a schopnosti přímého vyhledávání na internetu. Jde o krok směrem k plně integrovaným systémům, které mohou na základě uživatelských...
	Claude 3.5 Sonnet a Haiku: nová kapitola ve vývoji LLM Neustálý vývoj jazykových modelů přináší nové možnosti, jakým způsobem umělá inteligence ovlivňuje nejen interakci mezi uživateli a počítači, ale práci s daty jako takovou. Společnost Anthropic nyní představuje 2  nové modely –...
	Spotify přidává videa Spotify stále rozšiřuje svou nabídku funkcí, aby uživatelům poskytlo co nejkomplexnější hudební zážitek. Nově se snaží zintenzivnit posluchačský zážitek přidáním videí, díky čemuž mohou uživatelé sledovat videoklipy...